![]() |
| Správy | Reality | Video | TV program | TV Tipy | Práca | |
|
Utorok 9.6.2026
|
Autobazár | Dovolenka | Výsledky | Kúpele | Lacné letenky | Lístky |
|
Meniny má Stanislava
|
Ubytovanie | Nákup | Horoskopy | Počasie | Zábava | Kino |
|
|
|
|
|
|
|
|
KONCERT BUTY
|
|
| Miesto: |
Klub Za Zrkadlom, Bratislava BRATISLAVA |
| Termín: | 18.3.2010 - 17.4.2010 |
| Čas: | |
| Detaily: |
18.3. Bratislava, Klub za Zrkadlom 19.3. Trnava, Artklub 20.3. Nitra, Nová pekáreň 25.3. Martin, Bar Museum 26.3. Trenčín, Piano Club 27.3. Puchov, Queen´s Pub 02.4. Partizánske, Reset Club 03.4. Žilina, Smerr Pub 08.4. Banská Bystrica, Klub 77 09.4. Poprad, Véčko 10.4. Košice, Kulturfabrik Tabačka 16.4. Prešov, Rock Fabric Pub 17.4. Brezno, Bombura Buty jsou jako naši hokejisti. Nejenže jich je pomalu stejně velký mančaft, ale každé album je další nová bitva, ve které se chvíli zdá, že už je všechno ztraceno, ale v poslední minutě třetí třetiny přijde neuvěřitelný tah na branku, zlatý gól a přepisování dějin. Nejen kapely, ale i domácí hudební scény. A VOTOM to je. Porod, ponor a zlom. To jsou poslední čtyři roky od alba Normale po album Votom. Radkovi Pastrňákovi a jeho přátelům se povedlo začít úplně znovu (to když veškerý studiový materiál znovu a znovu mazali) a po létech lehké až zlehčující albové konverzace na kterékoli lechtivé téma překvapit hloubkou takřka povodňovou. A poté ještě překonat všechna aranžérská a instrumentální očekávání (už tak dost vysoká) a obloukem se dostat na skvostný experimentální jazzrockový prvopočátek. Skupina Buty zkrátka přichází v nové síle, v plné zbroji a v úplné dospělosti. Vezměme to ale od začátku, tedy od Normale: „To byla deska, na které jsem se pokoušel využít svých zkušeností s cikánskou muzikou k vyjádření nespokojenosti se sebou, ke srandě s tím spojené a k pobavení kapely, potažmo branže, potažmo lidí, kteří nás mají rádi. Nejlíp to zvenčí zhodnotil Michael Kocáb, když mi oznámil, že to slyšel a že se jedná o konfiskaci cikánského duchovního vlastictví bílou většinou. Deska Votom není zatížena žádnou konfiskací majetku menšiny, pokud za menšinu nepovažujeme skupinu Buty,“ vysvětluje zásadní rozdíl a posun Radek Pastrňák. Koneckonců měl na to dlouhá léta, které více či méně strávil ve studiu Kročkov, ať už sám, s velkou či malou partou (tzv. Tichá parta – Tasos Engonidis, Vlastík Šmída a Michal Žáček) nebo s bývalou vokální formací GG Pump. (Dokončovalo se ve zlínském stuidu „V“.) V souladu se svou filozofickou duší pak „dumal nad smyslem naší muziky v rychle se měnícím světě, jestli už na to nejsme staří, jestli na to bude ještě někdo zvědavý a tak dále.“ A taktéž jako správný muž stále konal: „Natočili jsme kilotuny jedovaté antihudby (něco na desce zbylo) a teprve loni na jaře se začalo dařit s děláním věcí, které se dají poslouchat, odpovídají našemu věku a tématicky se drobně liší od věcí na starších albech.“ Že by krize středního věku kapely? Dost možná – Buty z ní ovšem vyšli zocelení, otužilí, zdraví a ještě krásnější než předtím. Pestré album, kde zazní Orient, salsa, opravdická hymna, country vypalovačka i rocková brilance a kde jemná ironie a minimalistická říkánka střídá dospělá témata, je událostí letošního jara. Událostí dostatečně jedovatou a návykovou, aby vám narušila imunitní systém a nadobro vlezla pod kůži. Album VOTOM je prostě vo tom. A ještě malý návod k použití přímo od zdroje – Radka Pastrňáka: „Deska je taková, že je třeba si na ni malinko zvyknout, vyzkoušet různé druhy poslechu – doporučuje se alkohol a tak dál…“ Naživo k vyzkoušení už brzy. Něco málo VOTOM podle abecedy a Radka Pastrňáka: Ahoj, máš hlad? – má řešit otázku, zda se opravdu chceme setkat s rozumnými mimozemšťany, ale myslím, že působí poněkud obecněji Karel spí – se tak nějak obmotává kolem postavy Jana Pavla II., ale to je potřeba pustit mozek na špacír Kočka – je vlastně vnitřní duet o nenaplněné lásce. Je to cikánská melodie v counry oblečku na podstavci z mírně přivykradeného Bachova cellového koncertu. Milan – je prostý portrét našeho milého Milánka Straky s ukázkami jeho klarinetové virtuozity a hrdinným foukačkovým sólem (dávat pozor!). Píseň je vskutku smutná, neboť končí vzpomínkou na Milanův bývalý klarinet, který se stal kořistí zlotřilých občanů Polska Myšlénky – jsou buddhistická salsa s valašskou melodií Nevyhýbací stroj – je zkrátka nevyhýbací stroj, který se dá poslouchat buď jako polka, anebo jako bigbeat (záleží, která hemisféra zrovna vede) a nabízí fantastické kytarové sólo, které jsem natočil sám já! Pusinku na prdel – no comment Starý vodopád – by se mohl stát hymnou Strany mužů Státní hymna - je napsaná v téměř dokonalé rychločeštině, to znamená, že každé slovo začíná v polovně slova předcházejícího a je to takový chuchvalec konstatování a postřehů z českomoravského prostředí. Hudba je něco mezi symfoňákem a hudbou hradní stráže. Tisíc korun – se zabývá osudem peněz z charitativních sbírek, ale na omluvu zase agituje Tytrlijáda – se bude normálně líbit Vodevzdej – to je zkrátka brilantní kompozice zkušeného autora, kterým jsem já! Všechno kolem mě – něco jako modlitba lidí, kteří už by chtěli navždy zůstat uvnitř hudby. |
| Adresa: |
Rovniankova 3 Bratislava 851 02 +421 2 63811328 |
